Výhřevnost palivového dřeva

Výhřevnost palivového dřeva se samozřejmě liší v závislosti na jeho tvrdosti a současně stupni vlhkosti. Po těžbě je vlhkost dřeva přes 50%, po zhruba dvou letech klesá na úroveň 20%. Pro zplynovací kotle je  třeba vlhkost 10%.

Palivové dřevo má ve srovnání s jinými palivy vynikající výhřevnost. V případě, že víte, jak dřevem topit efektivně, snadno jím nahradíte jiná dražší paliva. Například 1m3 vysušeného listnatého dřeva dokáže nahradit až 7 – 8 q briket.

To jakou má palivové dříví výhřevnost, ovšem závisí na druhu dřeva i na stupni jeho vyschnutí. Suché dřevo má samozřejmě vyšší výhřevnost, nežli dřevo vlhké. Čím více je palivové dříví suché, tím větší je jeho hustota a obsahuje více pryskyřice. Důležité je proto používat palivové dříví dostatečně proschlé, k čemuž si pomůžete dostatečnou zásobou dřeva předem a jeho správným skladováním.Syrové dřevo obsahuje 50% vody a oproti vyschlému dřevu má poloviční výhřevnost. V případě, že palivové dříví není dostatečně vyschlé, komín během topení kouří a zanáší se. Vzniklá odpařující se voda ochlazuje plamen, a v důsledku toho jsou spaliny příliš vlhké pro proběhnutí sekundárného spalování. Kus vlhkého dřeva se spaluje dlouho a obtížně, přičemž většina tepla odchází komínem pryč. V tomto případě se tedy jedná o zbytečné plýtvání.

Pro topení v krbech, kamnech anebo v krbových kamnech je nejlepší habrové dřevo, dubové dřevo anebo bukové dřevo. Největší výhřevnost má palivové dříví habrové. Habr totiž dokáže vydat nejvíce tepla a vydrží hořet po nejdelší dobu. Jeho vysychání ovšem trvá o něco déle, nežli je tomu u bukového dřeva, které naopak vysychá velice rychle.

Tabulka výhřevností jednotlivých dřevin:

Topení palivovým dřevem má řadu výhod.Dřevo je totiž nejlevnějším palivem a vzhledem k neustále vzrůstajícím cenám za plyn a elektrickou energii se vám koupě palivového dřeva mnohonásobně vyplatí.Právě z důvodu výrazného snížení nákladů za vytápění využívá topení palivovým dřívím stále více lidí.

Topení dřevem je také ekologické a šetří životní prostředí. Palivové dřevo je totiž obnovitelný zdroj a při jeho spalování neuniká do ovzduší takové množství škodlivých látek, jako například při spalování uhlí v tepelných elektrárnách. Dalo by se proto říci, že dřevo je zdrojem energií budoucnosti.

Palivové dřevo má oproti ostatním palivům minimální odpad, který se dá ještě dále využít i jako hnojení. Při srovnání s uhlím se palivové dříví mnohem snáze a čistěji skladuje. Také manipulace se dřevem je výrazně snazší a čistější.

Měření palivového dřeva

Palivové dřevo se měří v prostorových mírách. Základní jednotkou dříví je 1 m3  = plnometr (Plm) neboli kubík dřeva, což jekrychle o hraně 1x1x1 metr, která je zcela plná dřevní hmotou. V této formě se ovšem dřevo nedodává, jelikož splnit tento předpoklad je nemožné.

O něco častěji se používá jednotka prostorového metru rovnaného (Prmr), což je prostor s rozměry1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena. Skládání je časově poměrně náročné, což se promítne i do ceny takto dodávaného palivového dříví.

Nejčastější variantou dodávání palivového dříví je proto prostorový metr sypaný (Prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m. Sypané dřevo není tolik náročné na práci a díky tomu je jeho cena levnější.

Jak správně topit palivovým dřevem?

Topná sezóna je tu, a pokud doma vytápíte pomocí krbu či krbových kamen, zajisté přemýšlíte, jak letos minimalizovat náklady za vytápění. Velký vliv na spotřebu dřeva během topné sezóny má také způsob, jak dřevem topíte. Jak tedy správně topit palivovým dřevem?

Pro topení v krbových kamnech či krbu je ideální použít především tvrdé palivové dřevo, jako je dub, buk, nebo bříza. Tyto druhy palivového dřeva hoří sálavým plamenem a zůstává po nich velké množství rozžhavených uhlíků. Z nich potom sálá příjemné teplo po dlouhé hodiny.

Pokud navíc polena před přiložením necháte ohřát předem v místnosti, nedochází ke zbytečnému zchlazení ohniště studeným nebo zmrzlým dřevem. I takto můžete významně přispět k nižší spotřebě palivového dřeva za zimu.

Jak správně uskladnit dřevo.

Čím více je dřevo vyschlé tím má větší výhřevnost. Suché dřevo také rychleji vzplane a jeho spotřeba při topení je menší. Pokud dřevo není dostatečně vyschlé, komín kouří a zanáší se. Voda, která se ze dřeva odpařuje, ochlazuje plamen a spaliny jsou pak příliš vlhké pro proběhnutí sekundárního spalování. Vzhledem k tomu, že je v těchto plynech až polovina spalitelné energie, jedná se o zbytečné plýtvání. Dobré je proto používat výhradně vyschlé palivové dřevo.
K tomu, aby bylo dřevo dobře vyschlé, hraje zásadní roli jak je uskladněné. Nejlepším způsobem jak uskladnit dřevo, je uložit jej pod venkovní přístřešek. Dřevo by se nemělo dotýkat země a ideální variantou je, pokud je uskladněno co nejdále od případné zdi.
Palivové dřevo je vhodné vyskládat co nejvzdušněji, nejlépe křížem přes sebe. Velice důležité je, aby dřevem proudil vzduch. Skvělým tipem jak dosáhnout rychlého vyschnutí dřeva je uskladnit jej na průvan. Jednotlivá polena je vhodné ukládat kůrou směrem dolů, aby nezadržovala vodní páru stoupající vzhůru. Nevhodné je uskladňovat palivové dřevo pod plachtou nebo např. ve sklepě.

Palivové dřevo šetří peníze.

V posledních letech se čím dál více lidí vrací k tradičnímu topení dřevem. Důvodem je zejména zvyšování cen za plyn a elektrickou energii. Důležitou roli také hraje zvýšený zájem o ochranu životního prostředí. Dřevem se v současnosti topí nejen na chalupách či vesnicích, ale také ve městech. Pomocí topení dřevem můžete snížit náklady za vytápění až o padesát procent. Pokud topíte dřevem, nejste závislí na počasí, výpadcích a dodávkách elektřiny a dalších poruchách. Dřevo je také vhodné tam, kde je problém zavést plynovou přípojku. Pro topení dřevem se doporučuje používat dřevo starší než jeden rok. Palivové dříví, které je připravené jaře, lze používat k topení již na podzim. Pokud dřevo odpočívá více než rok, je to záruka toho, že bude vyschlé. K tomu, aby byla výhřevnost dřeva co nejvyšší, je důležité, aby bylo dřevo dobře vyschlé. Dřevěná polínka vysychají nejlépe tehdy, kdy může vzduch proudit dřevníkem. Pod dřevník je proto dobré umístit podpěry, aby se dřevo nedotýkalo země.